Podzimní zvyky známé i dávno zapomenuté: Které letos oživíte vy?

Hodování a víno

Na podzim se lidé těšili z úrody, kterou po létě sklidili, proto jsou podzimní zvyky a tradice spojené především s posvícenskými slavnostmi, hodováním a vínem. Jako první se slavila podzimní rovnodennost následovaná vinobraním a svátky spojenými se svatými.

Svatý Václav: 28. září

Patron českých zemí, patron vinařů a pivovarníků. Na jeho počest se konaly slavnostní mše, poutě, slavnosti a posvícení. Pekly se posvícenské koláče a chystaly se výslužky pro původ čeledníků a děveček. Se svátkem svatého Václava je spojeno také několik pranostik:

• Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
• Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
• Přijde Václav, kamna připrav!

Svátek Všech svatých: 1. listopadu

Křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté – a to nejen ty oficiálně kanonizované, ale také ty, „o jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Slaví se první neděli po letnicích (Letnice – seslání Ducha svatého – Boží hod svatodušní či svatodušní svátky se slavily 50 dní po Velikonocích a 10 dnů po nanebevzetí Páně.) a je vzpomínkou na všechny věrné zemřelé. Navštěvovaly se hroby, zapalovaly se víčky a pokládaly se věnce.

Dušičky: 2. listopadu

Během dušiček se navštěvují hřbitovy, rozsvěcí se svíčky a vzpomíná se na zesnulé. Věřilo se, že duše jednou za rok vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Během dušiček se pekly „dušičky“ nebo „kosti svatých“ – pečivo a bochníky ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní a žebráci u kostela.

Během dušiček se lidé modlili za odpustky pro duše zemřelých, které potřebují očištění a bývá zmiňována modlitba:

„Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.“

Svatý Martin: 11. listopadu

Tradice spojené se svátkem svatého Václava se v našich zemích udržely dodnes. Konaly se výroční trhy, poutě a posvícení. Rodiny se scházely, aby si společně pochutnali na martinské huse a rohlíčcích. Svatomartinské hostiny bývaly bohaté, takže po nich mohl nastat šestidenní předvánoční půst.

Proč je se svátkem svatého Martina spojena právě husa? Existují hned dvě legendy:

• Husy svatého Martina rušily při kázání, proto skončily na pekáči.
• Svatý Martin se ze skromnosti schoval před volbou biskupa do hejna hus. Husy ho však prozradily kejháním, a tak musel Martin biskupský úřad přijmout.

A jaké pranostiky se pojí se svatým Martinem?

• Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
• Martin a Kateřina v blátě, Vánoce na ledě.
• Půjde-li husa o Martinu na ledě, bude dlouhé léto.

Další podzimní pranostiky:

• Jsou-li ještě na podzim bouřky, neuhodí brzo mrazy.
• Jaký listopad, takový březen.
• Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
• Je-li mnoho žaludů, přijde dlouhá a tuhá zima.
• Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.

Podzim byl a stále je obdobím, kdy trávíme více času doma, hodujeme, pijeme a zatímco se těšíme na Vánoce, vzpomínáme na ty, kteří už s námi nejsou. To ale neznamená, že musí být podzimní období pochmurné – právě naopak!