Advent: Vše, co byste o něm měli vědět

Advent: Kde se vzal a jak ho slavit?

Čtyři týdny před Štědrým dnem začíná advent - pro křesťany období půstu, zklidnění a příprav na oslavy narození Krista. Adventní čas je rozdělen na čtyři neděle – železnou, bronzovou, stříbrnou a zlatou. Přípravy na Vánoce se postupem času rozrůstaly o nové rituály a zvyky. Některé jsou spojeny s nejstaršími tradicemi našich předkřesťanských předků, kteří slavili zimní slunovrat, jiné vznikly třeba až v minulém století. Jaké tradice tedy adventní období provází?

Tradice spojené s adventem

• Kromě adventních věnců se domovy zdobily i jednoduchými věnci bez svící. Vyráběly se z různých rostlin a měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství.

• Na svátek svaté Barbory (4. prosince) se dodnes řežou tzv. „barborky“. Uřezané větvičky stromů a keřů, které mohou vykvést, svobodné dívky vkládají do vázy – a když do Vánoc větvička vykvete, předpoví tak brzkou svatbu.

• V předvečer svátku sv. Mikuláše obchází děti Mikuláš s čertem a andělem – více jsme o této tradici psali v článku o tradici sv. Mikuláše.

• V době adventu se domy zdobí jmelím, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k adventní vánoční výzdobě přidává také cesmína a břečťan, které domov chrání před zlými duchy.

• Na začátku adventu se pečou perníčky – adventní čas totiž odpovídá době, kterou perníčky potřebují ke svému změknutí. Následně se zdobí, konzumují, nebo se použijí k ozdobení domu.

• Během adventu se také peče vánoční cukroví. Pečení cukroví vychází z pohanské tradice oslav slunovratu – cukroví plnilo obřadní a ochrannou funkci.

• Od roku 1986 se v Betlémské jeskyni zapaluje plamínek, který se díky skautům a dobrovolníkům šíří po světě jako Betlémské světlo. Určitě i ve vašem blízkém okolí najdete organizaci, která Betlémské světlo dovezla až k vám. S lucerničkou si pro něj můžete zajít a přinést si ho až k sobě domů.

Symbol adventu: Adventní věnec

Od 19. století je tradičním symbolem adventní věnec, který má v různých oblastech odlišnou podobu. V katolických zemích je nejčastěji zdoben čtyřmi svíčkami, z nichž jsou tři fialové či modré a jedna růžová. Fialová či modrá barva symbolizuje pokání, ztišení a očekávání.

1. Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

2. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

3. Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.

4. Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.

Věděli jste, že…V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují také jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Označení železná neděle je umělé, v lidové tradici se tradovala pouze bronzová, stříbrná a zlatá.

Vánoční tradice ve světě. Kdo nosí vánoční dárky za hranicemi?

Není žádný tajemstvím, že kouzelné bytosti mají rozdělený celý svět a každá z nich naděluje dárky jenom ve svém rajonu. U nás to je Ježíšek, v Americe zase Santa Claus. Ale znáte i ty další? Svět je velký, dětí je na něm hodně, a tak je jen štěstí, že v každé zemi naděluje dárky někdo jiný. A pestrost těchto postav je skutečně překvapivá. Někde se dokonce můžeme setkat i se zvířaty!

V západní Evropě a v Severní Americe...

… se Vánoce slaví v duchu náboženské tradice. A stejně jako u nás jsou vánoční svátky spojeny s obdarováváním bližních. Vánoční dárky Santa rozváží na saních v noci z 24. na 25. prosince a děti je rozbalují až ráno.

Věděli jste, že… Amerického Santa Clause zná snad každý. Málokdo však ví, že svůj typický červený kostým získal až díky firmě Coca Cola – ta jej totiž využila na začátku minulého století pro reklamní kampaň a navlékla ho do firemních barev.

Anglie

Ačkoliv má Anglie hodně společného s Amerikou, Santa Claus zde dárečky nenaděluje. Místo toho zde se saněmi jezdí podobný starý chlapík – Father Chrismas neboli Otec Vánoc. Dětem dárečky schovává do punčoch zavěšených na krbu.

V Dánsku…

...si o Vánocích lidé zdobí své domovy postavičkami skřítků, kteří jsou oblečeni do dánských národních barev. A jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky společně s jezulátkem - Julemand. Menší dárky a sladkosti jsou zavěšeny na vánočním stromku. V některých oblastech chodí tzv. vánoční poslové, kteří rozdávají vtipné drobnosti, které charakterizují obdarovaného a poukazují na ctnost nebo vadu.

Ve Švédsku…

... oslavy Vánoc začínají již 13. prosince, kdy se mladí lidé převlékají za anděly a rozdávají dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, která se na Tři krále hází do ohně. Dárečky naděluje za pomoci skřítků přihrblý dědeček Jultomten. Je zvykem na dárky namísto jména napsat krátký verš, který charakterizuje danou osobu, která se dle verše musí o svůj dárek přihlásit.

V Polsku…

... začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Mikuláš naděluje dětem dárečky již 6. prosince, ale teprve 24. prosince Ježíšek obdaruje každého. Sváteční stůl nebo i podlahu by měla zdobit sláma, která připomíná, že se Ježíšek narodil ve chlévě.

Rusko

Protože v Rusku převládá pravoslavné křesťanství, dostanou děti vánoční nadílku až 7. ledna. Dárečky jim přiveze Děda Mráz – přijíždí na saních až z daleké Čukotky, v doprovodu krásné Sněhurky.

Itálie

V Itálii není rozvoz dárků pro děti jednoduchou záležitostí. Některým dětem přináší dárky Babbo Natale – chlapík podobný našemu Mikuláši, který na saních přijíždí až z Finska. Nadílka se pak rozbaluje buď na Štědrý den, nebo druhého dne ráno. Jiným dětem však přiváží dárky žena – čarodějnice Befata, a to až 7. ledna.

Německo

Ani v Německu není situace zcela jednoznačná. Na severu se děti dočkají originálních dárků od starého dědečka Weinachstmanna, naopak na jihu země odstanou nadílku od jezulátka, které nazývají Christkind.

Argentina

V Argentině se slaví Vánoce 6. ledna, kdy v této zemi panuje horké léto. Na slavnostní tabuli proto můžeme najít exotické ovoce a hlavní chod je pečený páv. A dárky pro rodinu přináší kůň Magi, kterému se před dveřmi nechává voda a seno.

Zajímavost: Kromě již zmíněného koně Magi nadělují dárky dětem i jiná zvířátka – namátkou například velbloud patřící Třem králům (Sýrie), veliký krab (Polynésie) či koza krále Olafa (Norsko).

Výčet samozřejmě ještě zdaleka není konečný. V různých koutech světa se setkáme například s bohy (bůžek Hoteišó v Japonsku), s mnoha svatými (svatý Basilej v Řecku) i dalšími starými pány (starý muž Tun Čche Lao-žen v Číně).

Kde se vzal vánoční stromeček?

Vánoční stromeček je důležitou součástí celých svátků. Nejen, že se jedná o místo, kam naděluje Ježíšek dárky pro děti, ozdobený stromek ale také dotváří sváteční atmosféru v bytě a stal se jedním z důležitých symbolů Vánoc. Nebylo tomu tak však vždy.

Stromeček coby pohanský zvyk

Najít přesně dobu, kdy se s Vánoci začal pojit také jehličnatý stromeček, je poněkud problematické. Ani samotné Vánoce totiž neměly tutéž podobu jako dnes. Zdobení stromečku však – zdá se – sahá do historie ještě daleko hlouběji.

Ještě daleko před křesťany, kteří o Vánocích slaví narození Ježíše, totiž stromky ke svým oslavám využívali pohané, konkrétně Keltové a Germáni. Jedni uctívali zdobenými stromky a větvemi boha slunce, druzí takto slavili zimní slunovrat pod křídly boha Wotana.

Novodobá historie vánočního stromečku

Kdy poprvé stromeček začali využívat křesťané, je skutečně nejisté. Dochovaly se sice spousty mýtů a legend, ale jak už to tak s bájemi bývá – ne všem můžeme věřit.

Jedna taková báje vypráví, že za zvykem zdobení vánočního stromečku stojí irský opat. Tenkrát však stromek ještě zdaleka nesloužil k nadělování dárků pro rodinu a blízké. Opat byl vyslán do Burgundska, aby obrátil pohany na pravou víru. A aby k sobě a ke svému vyprávění přilákal co nejvíce posluchačů, sestavil z hořících pochodní kříž a zavěsil jej na opodál stojící jehličnan.

Podle další legendy (na které přece jen bude smítko pravdy) přišel zvyk vánočních stromečků z Německa. Údajně nejstarší zmínka pochází přímo z Brém, a to z roku 1570. Stromky zde ale neměly jednotlivé rodiny, nýbrž celé cechy, které je využívaly jako venkovní ozdobu svých domů.

Vánoční stromky v Čechách

Ačkoliv je to z Německa do Čech co by kamenem dohodil, museli jsme si my na tuto tradici počkat dlouhé roky, dokonce staletí. První český vánoční stromek spatřil světlo světa v roce 1812. A byl to Jan Karel Leibich, ředitel Stavovského divadla, který jej na libeňském zámečku postavil pro své přátele. Do českých rodin se však tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později. Stromečky byly v té době zdobené papírovými ozdobami, perníčky a ovocem.

Teprve v první polovině dvacátého století stromečky ovládly českou scénu naplno. Postupem času se z přírodních ozdob staly skleněné a později ještě umělohmotné a elektrické. A dnes už je ale vánoční stromek zvykem, bez kterého by Vánoce nebyly pravými Vánocemi.